Onemocnění močového měchýře a močových cest trápí kdekoho. Ve vážných případech nastavuje režim lékař, avšak i mimo nemocnici můžete svému zdravotnímu stavu hodně pomoci právě dodržováním určitých pravidel ve stravování.
Není to ale tak jednoduché, záleží na druhu onemocnění. Dieta se liší při infekci (zánětu), močových kamenech nebo třeba při hyperurikémii nebo dně. My se na tato onemocnění teď společně podíváme.
Infekce močových cest
- U infekce je důležité zejména vyřadit jakákoliv dráždivá jídla (např. pikantní, pálivá, hodně kořeněná)
- dále hraje roli také technologická úprava pokrmu, preferujte dušení, vaření nebo pečení. Vyhněte se přepálenému tuku.
- Zvyšte příjem tekutin, zejména čisté vody. Naopak vyřaďte silnou kávu či čaj a nápoje i potraviny obsahující kofein (např. i kakao, větší množství čokolády) a víno.
- Dbejte na dostatek vlákniny ve stravě. Zařaďte ovoce a zeleninu alespoň 5x denně a také celozrnné výrobky. Pozitivní vliv má také vitamin C, zkuste šípkový čaj, přírodní ovocné šťávy nebo brusinkovou šťávu. Bezinkový čaj je vhodný při močových kamenech.
Všehovšudy však opět platí stravování dle zásad racionální výživy.
Změny pH moči
Jako doplněk léčby nebo ve vážnějších případech infekcí močového měchýře a močových cest se používá dietní postup měnící chemickou reakci moči (pH). Princip spočívá v tom, že potraviny různě ovlivňují pH moči (pozor ne pH krve!) buď na kyselé nebo zásadité. Dietní postup je nastaven tak, že se většinou v týdenních intervalech mění potraviny takovým způsobem, aby docházelo ke změnám pH. Střídá se tedy pH kyselé se zásaditým. Výsledkem je, že mikroorganismy způsobující infekci se musí neustále adaptovat na nové prostředí (kyselé/zásadité), což jim činí značnou potíž.
Kyselou reakci vykazují například maso a vnitřnosti, mořské ryby, uzeniny, masové vývary, obilniny a rýže, moučníky, ořechy, tvaroh a sýry nebo víno.
Zásaditou reakci naopak vykazují potraviny jako je mléko, cukr, čaj, zelenina (rajčata, celer, červená řepa, špenát, mrkev, salát), nebo třeba fíky, pomeranče, ale i rozinky a sušené meruňky.
To bylo tak pro představu. Samozřejmě byste měli svůj dietní režim ve vážnějších případech konzultovat s nutričním terapeutem a lékařem.
Močové kameny (urolithiáza)
Močové kameny vznikají krystalizací minerálních látek nebo solí kyselin v moči. Většina z nich opustí tělo močením, mohou ale nastat i potíže. Ty se projevují většinou silnou bolestí (ledvinovou kolikou) nebo tupou bolestí. Problém se nemusí projevovat bolestí vůbec.
Jako léčba se volí buď samovolný odchod kamene močí, případně se používají léky usnadňující průchod. Mohou se použít i léčiva (beta-blokátory), které urychlí průchod kamenů močovými cestami a sníži bolest. Třetí možností terapie je tzv. aktivní léčba – buď litotrypse (kaménky se rozdrtí), urethroskopie (kamének se vytáhne) nebo perkutánní nefrolitotomie (kaménky se odejmou přímo z ledviny).
Základní pravidla stravování u močových kamenů jsou podobná jako u infekce:
- nedráždivá jídla
- zvýšený příjem tekutin
- dostatečný příjem vlákniny
Důležité je neomezovat příjem vápníku (tedy mléčných výrobků a mléka).
Podle typu močových kamenů se dietní režim může velmi lišit, jak budu zmiňovat v následujícím odstavci.
Kameny z kyseliny močové
Kyselina močová je metabolit purinů, proto se konzumace purinů v tomto případě omezuje. Puriny jsou obsaženy hlavně v mase a rybách (např. slaneček, sardinky, pstruh, kapr), ale i vnitřnostech. Dále puriny najdeme v kakau, čočce, hrachu, hrášku, fazolích nebo ovsi. Vylučte ze stravy masové vývary, pečená a smažená masa a pikantní pokrmy. Nejlepší technologickou úpravou je dušení nebo vaření. Vzhledem k tomu, že je u močových kamenů častý sklon k obezitě, doporučuje se opatrně snížit energetickou hodnotu stravy. Pozitivně působí různé čaje, například šípkový, lipový nebo z jahodníků či přesličky. Můžete zařadit i některé minerální vody (Bílinskou, Korunní, Mattoni, Kláštereckou kyselku či Poděbradku).
Kameny z kyseliny šťavelové
U těchto kamenů je zakázána konzumace kakaa, čokolády, špenátu, rebarbory, fíků, červené řepy a fazolí. Konzumace brambor je omezena na 3-4x týdně. Naopak doporučené jsou čaje šípkový, lipový, z černého bezu či jeřabin. Občas můžete zařadit minerální vody (Rudolfka, Ida, Excelsior, Santovka).
Dna a hyperurikémie
Při tomto onemocnění se dříve používala k léčbě pouze dieta s vyloučením či omezením purinů. I dnes tato dieta doprovází léčbu tohoto onemocnění, avšak musíte si dávat pozor, zda máte ve stravě stále dostatek všech potřebných živin a nijak se neochuzujete. Základem léčby je v dnešní době allopurinol, který snižuje tvorbu kyseliny močové. Při dnavém záchvatu se používá kolchicin, resp. nesteroidní antirevmatika a při chronické dně je cílem snížit hladinu kyseliny močové.
Při dietě jsou omezeny potraviny obsahující puriny, tedy zejména vnitřnosti, ryby a špenát. Také alkohol je ze stravy vyloučen a vzhledem ke sklonu k obezitě je doporučován postupný pomalý dlouhodobý redukční režim. V neposlední řadě je nutné dbát na dostatečný pitný režim, který předchází tvorbě močových kamenů.
Doufám, že třeba někomu bude tento článek přínosem. Máte-li jakékoliv otázky, klidně se ptejte 🙂 P.S. Kdyby vás zajímal článek, kde je podrobně rozebraná tzv. alkalická dieta, nebo-li dieta při překyselení organismu, mrkněte ZDE. Díky za přečtení!
Vaše,
K.