Latest blogposts: Fitness, extrémy a “zdravé” potraviny

Ahoj! Tak jsem si tak říkala, jak bych vám nejradši nasdílela články, který jsem si za poslední asi dva týdny přečetla u holek – blogerek, a dost se mi líbily. Jenže na facebooku se to snadno přehlédne, a tak jsem se rozhodla pro článek, kam je sepíšu a asi k ním i přidám svůj komentář.
Možná by se z takovéhleho typu článku mohl stát aj pravidelný… uvidíme 🙂

Poslední dobou mě hodně baví články o zdravém životním stylu, které se snaží předat myšlenku “Měj to srovnaný v hlavě”. (Něco jako tenhle článek, kterej jsem kdysi psala…)

Prostě a jednodušše, už mám docela plný kecky všemožnejch extrémů. V marketu se na mě šklebí paleo tyčinky, ze zdravý výživy zase volaj vegan pochoutky a kavárny se plní raw dortíčky. Všude je něco, všechno je to strašně in cool, hlavně že to má nějakou nálepku.

 

bars
Zdroj: honestfood.co.nz

A když to má nálepku, lidi to kupujou. Protože proč? Protože je to přece děsně zdravý! Jo, jo… nápis gluten-free sice vypadá ultrasuperhealthy, ale to, že je v něm kopa cukru, oleje a škrobu (a dalších “zdravejch” věcí), to už je napsaný jen vzadu na etiketě. A tu nikdo nečte. To je přece moc práce, že jo. A tak se stane, že si lidi myslí, jak jedí zdravě a dietně, když kupují ponálepkovaný produkty, který jsou ve skutečnosti většinou dost kalorický a plný všemožnejch fujtajblů.

Ale ovoce? Pf! Tam je přece fruktóza! Tyčinka je lepší.

Takovej paradox!

Žádná potravina není nezdravá. Záleží hlavně množství a frekvenci konzumace! Proč se lidé tolik bojí? Proč si odpírají třeba kousek dortu? Když si ho dáte přece jednou za čas na oslavě a jinak se budete stravovat zdravě, pestře a vyváženě… Nic špatného se nestane, právě naopak. Nebudete si připadat, že si něco odpíráte a vaše mysl bude v klidu. Narozdíl od člověka, co bude mít výčitky a stresy z toho, že “zhřešil”…

No, trošku jsem se rozepsala, takže, ehm, vše vyplynulo z tohodle článku od Verči.

fitness-girl-jogging-morning-run-picjumbo-com
Druhý článek, je od HančiZaujal mě její přístup ke cvičení a fitness, kterej je úplně super. Na internetech, fejsbůčku a taky u spousty bloggerů totiž najdete jeden extrém za druhým. Jenže my jsme každý jiný. Máme jiné cíle, představy, možnosti. Ale i přesto se s těmi lidmi, co vidíme na internetu srovnáváme. Chceme být jako oni. Ale proč? Proč nechceme být sami sebou? Nemůžeme se přece srovnávat se soutěžícími ve fitness, zatímco my cvičíme rekreačně a do toho stíháme spousty jinejch věcí. Školu, práci, děti, kamarády, rodinu, jiné koníčky… Jsme přeci někde jinde. Tak nemusíme být zklamaní, že nemáme to, co mají ti lidé prezentující se online. Oni mají svůj život a dělají ty věci, které baví je. Nás baví jiné věci a proto máme jinak uspořádané hodnoty a čas. Přestaňme se srovnávat a žijme podle sebe <3
A třetí článek je od Domči,

a i ten je o zdravym přístupu k fitness a jídlu. Mít to v hlavě srovnaný je v dnešní době strašně důležitý, protože se na nás ze všech stran obklopuje online svět a média. Je pak docela jednoduchý do něčeho “spadnout”. Podle mě mají holky úplně krásnej přístup ke cvičení a zdravýmu životnímu stylu, takovej bych chtěla vidět častěji.
Prostě…není to o tom žít na kuřeti s rýží a každý den trávit v posilovně. Co je to potom za život, když ani za kamarády na skleničku nejdete, protože to byste “porušili svůj režim”? Taky jsem si tímhle procházela, ale naštěstí mě to trklo dost brzo.

health

A pár #deepthoughts na závěr…

Extrémy jsou totiž dneska prostě všude. Jsou hrozně lákavý, já vim, ale není náhodou lepší neztrácet čas (a peníze) a raději se pořádně zamyslet a být k sobě upřímní?
Žádný extrém přeci není dobrý. Tuhle větu určitě znáte a je to pravda! Extrémní směry ve výživě je tak strašně obsáhlý téma, že by si zasloužilo pár pěkných článků. Ale než na tohle dojde, tak sem aspoň vyfiltruju nějakou tu myšlenku, nebo spíš zkušenost.

Žádnej extrém totiž není trvale udržitelnej. Když to vztáhnu na jídlo, je to přeci jasný, že jenom na kuřecím na vodě s rýži se prostě žít nedá. Dřív nebo později vás to začne ničit. A stojí tohle za to? Stojí vám tyhle extrémy, kdy se ženete za něčím, za vzhledem, za slávou, za čímkoli… stojí vám to za to? Kolik tomu obětujete? Kolik věcí, které vás baví a chtěli byste je dělat kvůli tomu neděláte? Na kolik narozeninových oslav nejdete, kolik večírků s přáteli domítnete? A pro co? Pro to, že to takhle jednou stejně vzdáte, protože to není možné dodržovat věčně?

Není lepší (a já vim, že je) jít tou delší cestou? Tou zdravou cestou, která je náročnější, ale účinnější. Která má dlouhodobé výsledky. Ta, která (na rozdíl od zázračných pilulek) funguje?!

goodthingstaketime

Ale ta vyžaduje odhodlání, výdrž a trpělivost. Není jednoduchá. A my chceme jednoduchost a hlavně – chceme výsledky hned. Nechceme na ně čekat a nebo dokonce pro ně něco udělat.
Lidi vzpamatujte se. Myslete na svoje zdraví a na čas, který vám byl dán a už vám ho nikdo nevrátí.
Dělejte to pro sebe, dělejte to tak, aby vás to bavilo a ne sžíralo. Nechtějte se všem zavděčit, protože to stejně není možné a vy nakonec takto šťastní beztak nebudete. Prostě to jen neberte tak vážně, nebuďte líní, buďte trpěliví a makejte na sobě tak, aby vás to naplňovalo a byli jste tak šťastní.

Cesta je cíl.
A taky, mějte rádi sami sebe!

Co si o tom myslíte? Napište mi do komentářů vaše názory, pocity… <3
Vaše,
K.

 

.

Leave a Comment

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

*