Zrovna jsem se učila na zkoušku z lékařské toxikologie a tak jsem téma pesticidů sepsala do krátkého článku.
Tomuto tématu jsem se tedy hlouběji nevěnovala, čerpám pouze z informací z přednášek. Třeba se k němu v budoucnu ještě vrátím a rozšířím o další informace.
Nejprve si tedy osvětleme pojem pesticidy.
Pesticidy jsou chemické látky, využívající se v zemědělství, které slouží pro ochranu rostlin proti škůdcům, nemocím a podobně.
Mezi pesticidy patří například insekticidy nebo fungicidy. Insekticidy hubí hmyz, fungicidy zase houby a plísně, které rostliny poškozují.
Zdá se to jako docela dobrý nápad, že? Ochráníme naše rostlinky, tím i jejich plody a můžeme je vesele dál využívat a dokonce ve větším množství, protože zabráníme škodám a ztrátám, které by přirozeně nastaly.
Tento koncept by byl opravdu fajn, kdyby však s ním společně nevyvstávalo pár problémů.
- Hubíme škůdce. Hubíme hmyz. Hubíme například i včely, které potřebujeme k opylování rostlin a tím vzniku plodů.
- Syntetické pesticidy představují potenciální zdravotní riziko.
- Rostliny i hymyz se adaptují. Získávají rezistenci k používaným syntetickým pesticidům. Co z toho plyne? Pesticidy se používají více.
Jaká jsou zdravotní rizika pesticidů?
Pesticidy se absorbují do půdy a pronikají do spodních vrstev, kde se nachází podzemní vody. Vyskytují se tak v pitné vodě a potravinách. Ke kontaminaci dochází jak samotnými pesticidy, tak jejich metabolity a rezidui.
Pesticidy mají řadu nežádoucích účinků. Primárně se jedná o toxické, karcinogenní (rakovinotvorné), mutagenní (způsobují změnu v DNA) a teratogenní (působí nepříznivě na vývoj plodu) účinky. Mimojiné jsou příčinou některých civilizačních chorob, poškozují centrální nervovou soustavu a mají vliv na hormonální a imunitní systém člověka a reprodukci.
Například, ovlivňují formování plodu v těle matky, mohou napodobovat hormony estrogeny a blokovat tak účinek pohlavních hormonů.
Podezřelé jsou také například z deformace pohlavního ústrojí a vlivu na rozmnožování a homosexuálního chování zvířat.
Byly nalezeny spojitosti s hladinou pesticidů a kvalitou spermatu a dřívějším nástupem první menstruace u žen.
Dle WHO (Světová zdravotnická organizace), tkví nejvyšší riziko v perzistenci a kumulaci chemických pesticidů a jejich karcinogenitě. Odbourávání těchto látek trvá i desítky let a je vyzkoumáno, že se zadržují v tukové tkáni a zde zůstávají dlouhé roky.
WHO též vydala zákaz používání některých pesticidů (například známé DDT), ovšem V ROZVOJOVÝCH ZEMÍCH SE STÁLE POUŽÍVAJÍ.
V ČESKÉ REPUBLICE SE POUŽÍVAL SVĚTOZNÁMÝ PESTICID DDT POD NÁZVEM NARAKAIN AŽ DO ROKU 1984.
PŮVODNĚ SLOUŽILO DDT K OCHRANĚ PROTI MALÁRII, VŠI A MOLŮM ŠATNÍM.
SZÚ (Státní zemědělský ústav) kontroluje obsah POPs (vysoce perzistentních látek) v mateřském mléce.
Dá se pesticidům nějak vyhnout? Co můžeme pro to udělat?
Váš kontakt s pesticidy můžete minimalizovat třeba těmito základními úkony:
- Nakupujte biopotraviny v ekologickém zemědělství. Syntetické pesticidy se zde nesmějí používat.
- U konvenčních potravin preferujte druhy, které potřebují méně pesticidů (viz tabulka).
- Kupujte výrobky z biobavlny, pěstování konvenční bavlny spotřebovává velké množství pesticidů.
Jak jsem psala již na začátku, čerpala jsem pouze z přednášek z lékařské toxikologie, které ale považuji za kvalitní. Pokud máte na tuto problematiku jiný názor, budu ráda, pokud napíšete do diskuze pod příspěvek 🙂 A jestli máte třeba tipy na dobré studie, které se tomuto tématu věnují, sem s nimi! Díky
To je pro dnešek vše. Doufám, že se vám článek líbil 🙂 Budu ráda, pokud budete reagovat v komentářích.
K.