Žijeme v České republice. V zemi, která nám poskytuje vysokou kvalitu zdravotnických služeb, v zemi, ve které má každý právo na tyto služby bez rozdílu. (Povinně všichni platíme zdravotní pojištění, které nám umožňuje tyto služby využívat)

Ve zdravotnictví i medicíně jsme udělali velké pokroky. Máme k dispozici nové technologie, léčiva, specializovaná zdravotnická zařízení. K rozpoznání a diagnostice nemocí dochází rychleji, než tomu bývalo dříve. Je tedy větší šance na úspěšnou léčbu.

I přes tak obrovský posun však stále přibývá nemocných. Z jedné strany to znamená, že dochází k diagnostikám a léčbě onemocnění, které jsme dříve nebyli schopni diagnostikovat nebo léčit. Na druhou stranu, ve světě se stále zvyšuje počet chronických a degenerativních onemocnění, tak kde je zakopanej pes?

Výše zmíněnou větu si zkuste přečíst podruhé a zamyslet se nad ní.

Já nad ní také přemýšlela. A ptala se:

“Proč jsou lidé stále nemocní, když medicína a výzkum jde dopředu?”
“Proč jsou nemocní zrovna těmito onemocněními?”

A pak mne napadlo, že i přesto, že odpovědi na tyto otázky jsou velmi složité (nemoc totiž způsobuje nespočet faktorů) něco na tomto problému přece jenom je.

A úplně prapůvodní příčina je v tom, že si lidé často hodnotu zdraví vůbec neuvědomují. To, že si ji neuvědomují, že neví, co to znamená o zdraví přijít, je vede k tomu, že péči o zdraví velice zanedbávají. Ano, péče o zdraví je naše zodpovědnost, ne zodpovědnost zdravotnictví. To my o něj musíme pečovat. A musíme primárně chtít a znát důvod proč o něj pečovat.

Péče o zdraví neznamená pouze léčbu nemoci. Do péče o zdraví spadá i prevence, ochrana a podpora a rozvoj zdraví.

Toto jsou stejně důležité úkony jako léčba. Je žádoucí je dodržovat, protože pomáhají zajistit, že budete zdraví.
Bez zdraví totiž všechno ostatní přestává mít smysl, jako to kdysi řekl Herakleitos z Efezu.

“Když chybí zdraví, moudrost je bezradná, síla je neschopná boje, bohatství je bezcenné a důvtip bezmocný.” Herakleitos z Efezu (540-480př.n.l.)

Díky těmto myšlenkám jsem si uvědomila jednu zásadní věc. Přišla jsem na to, co v naší společnosti chybí. Co zapříčiňuje to, že si našeho zdraví nevážíme tolik, co bychom měli. Ono je jednoduché odvodit si, proč to tak je. Když nás něco bolí, je to nepříjemné a proto vyhledáváme pomoc. Ale v tento moment už je kolikrát pozdě. Při prevenci, ochraně a podpoře zdraví nás však nic nebolí. Tělo nám nedává signál, že je něco špatně. Musíme si to uvědomit my sami, náš mozek. Předem. Musíme si být vědomi toho, že některé chování může vést později k nemoci a ohrozit naše zdraví, ikdyž zrovna v daný moment nás nic nebolí a cítíme se dobře.

A protože k tomu, abychom mohli chránit, podporovat a rozvíjet naše zdraví potřebujeme vědět jak toho docílit, je potřeba abychom v této oblasti dostávali patřičné vzdělání a výchovu. Každý z nás.
Tak jako se učíme číst, psát a počítat, měli bychom všichni vědět, jak můžeme podporovat naše zdraví. Podle mně je to jedna z elementárních znalostí.

Víte, jak můžete pečovat o své zdraví?

Cokoliv vás napadá, napište mi to do komentářů. Můžeme se tak společně obohatit o užitečné tipy 🙂