Konference Dialogem ke zdraví II: Detoxikace

Čtvrté téma a další dva diskutující:

PharmDr. Richard Pfleger – absolvent farmaceutické fakulty UK v Hradci Králové a konzultant specializované výživy

Mgr. Tomáš Pruša – farmaceut a nutriční terapeut, pracovník Centra pro výzkum toxických látek v prostředí (PřF MU)

CAM02918 (1)

Na toto téma jsem se velmi těšila a měla jsem i vysoká očekávání. Jako studentka oboru nutriční terapeut na LF MU jsem totiž měla tu čest se s jedním z diskutujících setkat, a to dokonce v případě několika přednášek, z kterých jsme minimálně v jedné narazili na téma detoxikace.

Nastražila jsem tedy uši, v ruce převalujíc propisku, připravena na proud argumentů…
A jak to celé dopadlo?

Pan doktor Pfleger dostal slovo jako první. Jeho přednáška začala velmi zeširoka a troufám si říct, že problematiky detoxikace se pouze dotkla v jejím průběhu.
Nejdříve jsme si vyslechli, že máme nedostatek vitaminu D, že ženy trpí nedostatkem železa (což může být způsobeno například detoxem nebo vegetariánstvím), že paleo dieta nabízí řešení a z evolučního pohledu je to nejlepší styl stravování. Plus nás pan Pfleger informoval o našem mikrobiomu.

“Trvá 10 až 12 měsíců než se obnoví mikrobiom. Proto je úžívání antibiotik riziko a je otázka, zda má detox účinek.”

Pan Pfleger doporučuje detox jako cestu k minimalizaci užívání antibiotik, která jsou podle něj zbytečná. Lidé berou antibiotika a neřeší příčiny a nebo je neberou vůbec.
Hmmm…Na podceňování prevence určitě něco bude. Ale žádný extrém není dobrý.

V tomto bodě začal Pfleger vyzdvihovat fermentované výrobky do nebes. Že bychom měli (myslím že) denně zkonzumovat fermentovanou potravinu a že pokud nebudeme mít v pořádku trávicí systém, detoxikační snahy budou k ničemu.

Ačkoliv moc nechápu, z jakého důvodu, pan Pfleger zmínil i “Kryodetox”, který prý funguje na principu, že vystresovaná buňka má lepší výkon. Wuuut?

Jak se detoxikovat podle doktora Pflegera?
saunováním, koupelí (aha, hm), konzumací vlákniny, brukvovité zeleniny (kapusta, brokolice (ale pouze syrový kmen!:D), květák). Dále zázvor a kurkuma jsou, cituji,”dvě detoxikační látky”.
Další způsoby detoxikace: konzumace česneku, chlorelly, koriandru, glutathionu, kalorická restrikce.

Můj komentář:
Přednes mi přišel dosti obecný. Byla cítit náklonnost k paleo stravě a opatrnost v projevu. Celkově na mě působila přednáška chaoticky a byla podle mého celkem špatně uchopená, jelikož se na ní nedalo ani pořádně reagovat. V podstatě to byly takové obecné “výcucky” a opatrná tvrzení, bez jasného závěru.


 

Pan magistr Pruša se nám snažil vysvětlit rozdíl mezi pojmem detoxikace v toxikologii a zdravotnictví a tímto pojmem tak, jak ho zná široká veřejnost. Přiblížil nám význam detoxikace v širších souvislostech, než je jen pouhé hubnutí.

Detoxikace je totiž proces usnadnění odstranění xenobiotik (cizorodých látek) z organismu. Pojem “usnadnění” představuje buďto snížení nebo zvýšení aktivity xenobiotika. Jako příklad byla uvedena detoxikace olova či detoxikace paracetamolu. Toto jsou totiž detoxikace, u kterých ji lze objektivně měřit. Detoxikovat lze od látek, které známe, nebo od směsí látek, u kterých lze sledovat související klinické příznaky.

“Účinná detoxikace se liší dle povahy látek. Otravu atropinem vyřešíte fyzostigminem, nikoliv hemodialýzou či hemoperfúzí. Ty naopak použijete např. u otrav muchomůrkou zelenou či u otrav jinými látkami (barbituráty, salicyláty, aj.). Aktivním uhlím pomůžete při otravě některými antidepresivy, ale již ne při otravě zásadami a kyselinami. Opravdu si myslíte, že existuje jeden univerzální přístup na detoxikaci všeho škodlivého a ponechání jen dobrého v našem těle?”

Detoxikace sice probíhá v játrech, nicméně xenobiotika se zde nehromadí! pouze metabolizují. Uskladňování probíhá v tukové tkáni.

Dále se přednáška pana Pruši zaměřila na vědecké studie. Je potřeba rozlišovat studie preklinické a klinické. Stejně tak studie konané na pokusných zvířatech a na lidech (přecejen je to jiný metabolismus!). Problém s kazuistikami (případová studie) je takový, že přenositelnost na podobného jedince je sice velmi vysoká, ovšem taková studie postrádá statistické údaje. Vlastní zkušenost nikomu neumožňuje vytvářet doporučení, epidemiologie funguje na jiných principech.

Detox a hubnutí
Populární detoxikační diety mají vliv na POPs (perzistentní látky), ftaláty, plísně a jód. Detoxikační účinek byl zjištěn zatím pouze u těchto látek:
– kyseliny jablečná a jantarová
– koriandru
– chlorelly
– pektinu (součást vlákniny)

Konkrétní látky (znovu opakuji konkrétní látky, ne diety) tedy mohou mít detoxikační účinky. Ovšem tyto studie byly preklinické.

Detoxikace a mikrobiom
Každý z nás má odlišný mikrobiom. Mikrobiom reaguje na detox. Ale po několika dnech se změna vrátí do původního stavu. Dieta tedy trvale neovlivňuje náš mikrobiom.

Jsou některé kmeny bakterií, jejichž výskyt je spojen s obezitou. Ale naše poznání v oblasti mikrobiomu je teprve v naprostém začátku a nejdříve musíme hodně věcem porozumět, než vyvodíme závěry.

Rizika detoxikačních diet:

  • deficit živin
  • nežádoucí účinky
  • laxativní a diuretické účinky
  • riziko užívání doplňků stravy (nejsou kontrolována z hlediska účinnosti a mohou obsahovat rizikové látky)
  • interakce rostlin, doplňků sravy a léčiv

Benefity detoxikačních diet:

  • zvýšený zájem o vlastní zdraví

Co je důležité si uvědomit:

  • Zda-li jsou v dietách popisovány detoxikační účinky konkrétních látek
  • Zda-li jsou tyto detoxikační účinky měřitelné
  • Existují-li epidemiologické studie + klinické a dlouhodobé studie

A nyní se všichni prosím zamysleme nad tímto citátem, který se mi moc líbil:

“If you don’t “tox” then there’s no need to detox.”

Není snad koneckonců lepší přestat se hádat o účinnosti detoxikačních diet a zaměřit se raději na správné racionální pestré stravování? Když se budeme sami k sobě chovat zodpovědně, nebudeme mít potřebu utrácet peníze za detoxikační produkty, jejichž tvůrci hledí rozhodně více na tučnost svojí peněženky než něčí zdraví.

Pokud by někoho zajímalo ještě dodatečné vyjádření pana Mgr. Tomáše Pruši ke konferenci a jeho tématu, na které už bohužel nebyl prostor, tak si ho můžete přečíst zde.

 

Diskuze:
Celá konference nabývala na časovém skluzu a na části o detoxikaci se to podepsalo nejvíce. Diskuze (pokud se tomu tak dá říkat) byla velmi krátká. Ke slovu se dostal pouze pan Pfleger a když měla přijít řada na oponenta, slečna moderátorka diskuzi ukončila.

Výroky, které zazněly v diskuzi:

  • Pfleger: Lidé mají poptávku, musíme jim něco nabídnout.
  • Strunecká: Detox jako léčba autismu?
  • Strunecká: Fermentované potraviny jsou způsob, jak udržet zdravý mikrobiom.

    Můj komentář k poslednímu výroku paní Strunecké: Nemám ráda, když se přeceňují nebo naopak se hází všechna špína na určité potraviny. Stejně tak jako vás konzumace například chlorelly nevyléčí úplně ze všech nemocí, tak vás konzumace třeba klobásy nezabije. Není to tak černobílé a na zdraví má vliv nespočet faktorů. Nerada bych, aby si lidé po výroku paní Strunecké pomysleli, že aby měli zdravý mikrobiom, jediné co pro to stačí dělat je konzumovat fermentované potraviny a víc ani ťuk. Tak to není. Fermentované potraviny jsou sice super, ale také vás nespasí. Dbejte proto raději na celkovou životosprávu. Racionální, pestré stravování je pořád ještě na prvním místě. Pouhá konzumace fermentovaných (nebo jiných “magických”) potravin vaše špatné stravovací návyky nevykompenzuje.

UložitUložit

Leave a Comment

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*